{"id":42,"date":"2014-02-15T21:04:17","date_gmt":"2014-02-15T20:04:17","guid":{"rendered":"http:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/?page_id=42"},"modified":"2025-11-10T08:52:05","modified_gmt":"2025-11-10T07:52:05","slug":"temata-praci","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/?page_id=42","title":{"rendered":"T\u00e9mata prac\u00ed"},"content":{"rendered":"<h2>Diplomov\u00e9 a bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce &#8211; t\u00e9mata<\/h2>\n<p style=\"text-align: justify;\">T\u00e9mata je t\u0159eba ch\u00e1pat jako r\u00e1mcov\u00e1, jejich konkr\u00e9tn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed bude dolad\u011bno podle z\u00e1jm\u016f, schopnost\u00ed a odborn\u00e9 orientace vedouc\u00edho. Problematika skryt\u00e1 za jednotliv\u00fdmi r\u00e1mcov\u00fdmi t\u00e9maty je nav\u00edc dostate\u010dn\u011b \u0161irok\u00e1, tak\u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt nab\u00eddnuta i v\u00edce z\u00e1jemc\u016fm.<\/p>\n<p>N\u00ed\u017ee uveden\u00e1 t\u00e9mata mohou b\u00fdt zad\u00e1na jako bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 \u010di dipolomov\u00e1 pr\u00e1ce.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Model z\u00e1b\u011bru \u010deln\u00edho evolventn\u00edho ozuben\u00ed pro dynamick\u00e9 simulace<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., AVSI \u2013 Aplikovan\u00e1 mechanika<\/p>\n<p><em>Sestaven\u00ed analytick\u00e9ho modelu z\u00e1b\u011bru dvou ozuben\u00fdch kol zalo\u017een\u00fdch na teoretick\u00e9m profilu boku zubu. Aplikace tohoto modelu p\u0159i n\u00e1vrhu planetov\u00e9 p\u0159evodovky st\u00e1l\u00e9 tuhosti.<\/em><\/p>\n<p><strong>Analytick\u00fd model z\u00e1b\u011bru ku\u017eelov\u00e9ho evolventn\u00edho ozuben\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., AVSI \u2013 Aplikovan\u00e1 mechanika<\/p>\n<p><em>Prove\u010fte roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed analytick\u00e9ho modelu z\u00e1b\u011bru ozuben\u00ed \u010deln\u00edch kol na kola ku\u017eelov\u00e1.<\/em><\/p>\n<p><strong>Model kontaktn\u00ed tuhosti bok\u016f zub\u016f<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., AVSI \u2013 Aplikovan\u00e1 mechanika<\/p>\n<p><em>Kontaktn\u00ed tuhost zub\u016f v z\u00e1b\u011bru zohled\u0148uj\u00edc\u00ed zpevn\u011bn\u00ed povrchov\u00e9 vrstvy materi\u00e1lu. Hled\u00e1me analytick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, z\u00e1klad je v Hertzov\u00fdch tlac\u00edch.<\/em><\/p>\n<p><strong>Model automobilu a n\u00e1vrh jeho odpru\u017een\u00ed vzhledem k pohodl\u00ed a bezpe\u010dnosti<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Sestavte model automobilu (p\u016flauta, cel\u00e9ho vozu) v syst\u00e9mu Matlab-Simscape. Pro r\u016fzn\u00e9 typy tlumi\u010d\u016f (jednoduch\u00fd, s lomenou charakteristikou, s degresivn\u00ed charakteristikou, &#8230;) prove\u010fte simula\u010dn\u00ed vyhodnocen\u00ed pohodl\u00ed a bezpe\u010dnosti p\u0159i pr\u016fjezdu standartn\u00edch p\u0159ek\u00e1\u017eek a s definovan\u00fdm j\u00edzdn\u00edm profilem.<\/em><\/p>\n<p><strong>Vlastnosti kooperuj\u00edc\u00edch robot\u016f<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., RVT &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>\u00dakolem je zkoumat vlastnosti dvou propojen\u00fdch robot\u016f v rovin\u011b. Mapa pracovn\u00edho prostoru, tuhostn\u00ed mapa.<\/em><\/p>\n<p><strong>Vlnov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed multibody syst\u00e9m\u016f<br \/>\n<\/strong>Ing. Zden\u011bk Neusser, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Sezn\u00e1men\u00ed se s vlnov\u00fdm p\u0159\u00edstupem v \u0159\u00edzen\u00ed (O&#8217;Connor, Valasek), pr\u016fzkum vhodn\u00fdch p\u0159enosov\u00fdch funkc\u00ed a jejich kritick\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed na syst\u00e9mu s jednou a v\u00edce hmotami.<\/em><\/p>\n<p><strong>Asisten\u010dn\u00ed robot ve stavebnictv\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Pelik\u00e1n, Ph.D., RVT &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>\u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 zvl\u00e1dnut\u00ed stavebn\u00edch prac\u00ed je z\u00e1visl\u00e9 na p\u0159\u00edpravn\u00fdch \u010dinnostech zalo\u017een\u00fdch na spr\u00e1vn\u00e9m m\u011b\u0159en\u00ed a orientaci v\u00a0prostoru. Bohu\u017eel jsou tyto \u010dinnosti \u010dasto vykon\u00e1v\u00e1ny nekvalitn\u011b d\u00edky chyb\u00e1m stavebn\u00edho person\u00e1lu. Zvl\u00e1dnut\u00ed koncep\u010dn\u00edho n\u00e1vrhu robotick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed pracuj\u00edc\u00edho s projektovou dokumentac\u00ed je je prvn\u00edm krokem k\u00a0vy\u0159e\u0161en\u00ed uveden\u00e9ho probl\u00e9mu. \u00a0<\/em><\/p>\n<p><strong>Dynamick\u00fd aktu\u00e1tor na b\u00e1zi t\u0159en\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Pelik\u00e1n, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Kombinace vyu\u017eit\u00ed t\u0159en\u00ed a setrva\u010dn\u00e9 s\u00edly hmoty jsou z\u00e1kladn\u00ed op\u011brn\u00e9 body \u0159e\u0161en\u00ed nov\u00e9ho netradi\u010dn\u00edho pohonu u\u017eite\u010dn\u00e9ho v\u00a0nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch pohybov\u00fdch aplikac\u00edch. P\u0159edm\u011btem zad\u00e1n\u00ed je p\u0159\u00edprava simula\u010dn\u00edho a fyzick\u00e9ho funk\u010dn\u00edho experimentu takov\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>Elektrick\u00e9 servopohony v\u00a0mechatronice<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Pelik\u00e1n, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Obecn\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 nab\u00edz\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed n\u00e1vrhu, simulace, \u0159\u00edzen\u00ed a fyzick\u00e9 testov\u00e1n\u00ed servopohon\u016f s\u00a0elektrick\u00fdmi aktu\u00e1tory v\u00a0rota\u010dn\u00edm nebo line\u00e1rn\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ve vazb\u011b na pohon vybran\u00e9 mechanick\u00e9 struktury. <\/em><\/p>\n<p><strong>Robotick\u00fd sva\u0159ovac\u00ed automat pro line\u00e1rn\u00ed sva\u0159ov\u00e1n\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Pelik\u00e1n, Ph.D., RVT &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Koncep\u010dn\u00ed n\u00e1vrh automatizovan\u00e9ho sva\u0159ovac\u00edho pracovi\u0161t\u011b v\u010detn\u011b \u0159\u00eddic\u00edho software pro realizaci rozm\u011brn\u011bj\u0161\u00edch sva\u0159enc\u016f s\u00a0d\u016frazem na snadnou person\u00e1ln\u00ed obsluhu.<\/em><\/p>\n<p><strong>Stabilizace mechanick\u00e9 struktury pomoc\u00ed reaction wheel<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Pelik\u00e1n, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>\u0158e\u0161en\u00ed dynamick\u00e9 stabilizace polohy t\u011blesa v\u00a0prostoru je aktu\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma v\u00a0kosmick\u00fdch ale i pozemsk\u00fdch aplikac\u00edch. Reaction wheel je za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1 projevy dynamiky rotuj\u00edc\u00edho setrva\u010dn\u00edku r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby dle jeho uspo\u0159\u00e1dan\u00ed ve vazb\u011b na stabilizovan\u00fd objekt. Modelov\u00e1n\u00ed, simulace a proveden\u00ed z\u00e1kladn\u00edch fyzick\u00fdch experiment\u016f je hlavn\u00ed n\u00e1pl\u0148 zad\u00e1n\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>\u0158\u00edzen\u00ed kooperuj\u00edc\u00edch robot\u016f a exoskelet\u016f inspirovan\u00e9 propriocepc\u00ed svalov\u011b-kostern\u00edho syst\u00e9mu<br \/>\n<\/strong>prof. Ing. Zbyn\u011bk \u0160ika, Ph.D., RVT \u2013 Robotika<\/p>\n<p><em>Svalov\u011b-kostern\u00ed syst\u00e9m lid\u00ed a ostatn\u00edch \u017eivo\u010dich\u016f je charakterizov\u00e1n velkou redundanc\u00ed po\u010dtu sval\u016f ovl\u00e1daj\u00edc\u00edch jako aktu\u00e1tory v\u00fdsledn\u00fd pohyb. Tent\u00fd\u017e pohyb m\u016f\u017ee b\u00fdt zaji\u0161t\u011bn r\u016fzn\u00fdmi kombinacemi p\u016fsoben\u00ed t\u00e9to soustavy. Skute\u010dn\u011b pou\u017eit\u00e1 aktivace soustavy sval\u016f je v\u00fdsledkem slo\u017eit\u00e9 optimalizace mnoha krit\u00e9ri\u00ed p\u0159i vyu\u017eit\u00ed sign\u00e1l\u016f z mnoha biologick\u00fdch senzor\u016f. Ukazuje se, \u017ee velk\u00fd vliv p\u0159\u00edslu\u0161\u00ed sign\u00e1l\u016fm z vnit\u0159n\u00edch struktur svalov\u011b-kostern\u00edho syst\u00e9mu. Tyto d\u011bje se shrnuj\u00ed pojmem propriocepce a jsou inspirac\u00ed pro \u0159\u00edzen\u00ed nov\u00fdch robotick\u00fdch struktur ur\u010den\u00fdch k t\u011bsn\u00e9 kooperaci s \u010dlov\u011bkem jako jsou kooperuj\u00edc\u00ed roboty a\/nebo exoskelety.<\/em><\/p>\n<p><strong>Aktivn\u00ed ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed vysoce dynamick\u00fdch rotor\u016f s vyu\u017eit\u00edm kombinace vysok\u00e9 statick\u00e9 a n\u00edzk\u00e9 dynamick\u00e9 tuhosti<br \/>\n<\/strong>prof. Ing. Zbyn\u011bk \u0160ika, Ph.D., AVSI<strong> \u2013 <\/strong>Mechatronika<\/p>\n<p><em>Vysoce dynamick\u00e9 rota\u010dn\u00ed stroje jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 v mnoha aplikac\u00edch, od leteck\u00fdch pohon\u016f a energetiky a\u017e po vysoce p\u0159esnou v\u00fdrobu. Kritick\u00e9 jsou zejm\u00e9na vysok\u00e9 rychlosti, prom\u011bnn\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed a zm\u011bny setrva\u010dnosti. Tradi\u010dn\u00ed ulo\u017een\u00ed se \u010dasto pot\u00fdkaj\u00ed s kontroverz\u00ed po\u017eadavk\u016f vysok\u00e9 statick\u00e9 \u00fanosnosti s pot\u0159ebou n\u00edzk\u00e9 dynamick\u00e9 tuhosti. Nov\u00e9 mo\u017enosti \u0159e\u0161en\u00ed t\u011bchto protich\u016fdn\u00fdch po\u017eadavk\u016f p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed koncept poddajn\u00fdch mechanism\u016f s vysokou statickou a n\u00edzkou dynamickou tuhost\u00ed (HSLDS) s potenci\u00e1ln\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm o aktivn\u00ed mechatronick\u00e9 prvky.<\/em><\/p>\n<p><strong>\u00a0Aktivn\u00ed vibroizolace p\u0159esn\u00fdch optick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f s pomoc\u00ed kombinace vysok\u00e9 statick\u00e9 a n\u00edzk\u00e9 dynamick\u00e9 tuhosti<br \/>\n<\/strong>prof. Ing. Zbyn\u011bk \u0160ika, Ph.D., AVSI \u2013 Mechatronika<\/p>\n<p><em>Po\u017eadavky na p\u0159esnost \u010dinnosti optick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f st\u00e1le rostou. Mnoh\u00e9 nav\u00edc mus\u00ed p\u0159esn\u011b pracovat i v prost\u0159ed\u00ed s ru\u0161en\u00edm p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm nap\u0159\u00edklad z podlah budov a podobn\u00fdch ulo\u017een\u00ed. V\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edstroj\u016f m\u00e1 nav\u00edc pom\u011brn\u011b vysokou hmotnost a je proto pot\u0159eba zajistit pom\u011brn\u011b vysokou statickou \u00fanosnost ukl\u00e1dac\u00edch prvk\u016f. Pro sn\u00ed\u017een\u00ed p\u0159enosu vibrac\u00ed je naopak pot\u0159eba minimalizovat vlastn\u00ed frekvence ulo\u017een\u00ed takov\u00e9ho p\u0159\u00edstroje. Nov\u00e9 mo\u017enosti \u0159e\u0161en\u00ed t\u011bchto protich\u016fdn\u00fdch po\u017eadavk\u016f p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed koncept poddajn\u00fdch mechanism\u016f s vysokou statickou a n\u00edzkou dynamickou tuhost\u00ed (HSLDS) s potenci\u00e1ln\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm o aktivn\u00ed mechatronick\u00e9 prvky.<\/em><\/p>\n<p><strong>Potla\u010dov\u00e1n\u00ed vibrac\u00ed struktur s vyu\u017eit\u00edm aktivn\u00edho rovinn\u00e9ho hlti\u010de pracuj\u00edc\u00edm v neline\u00e1rn\u00ed oblasti<br \/>\n<\/strong>Ing. Karel Kraus, Ph.D., AVSI Mechatronika<\/p>\n<p><em>Rychlost a efektivita v\u00fdrobn\u00edch stroj\u016f a robot\u016f se \u010dasto odv\u00edj\u00ed od p\u0159esnosti pozicov\u00e1n\u00ed jejich pracovn\u00edch prvk\u016f. Tyto mohou b\u00fdt zna\u010dn\u011b ovliv\u0148ov\u00e1ny vibracemi, a\u0165 u\u017e indukovan\u00fdmi nebo extern\u00edmi, bez ohledu na typ a konstrukci stroje. Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f potla\u010dov\u00e1n\u00ed t\u011bchto vibrac\u00ed je p\u0159ipevn\u011bn\u00ed pasivn\u00edho \u010di aktivn\u00edho hlti\u010de optimalizovan\u00e9ho pro dan\u00fd stroj a pracovn\u00ed podm\u00ednky. Dynamick\u00e9 vlastnosti takov\u00fdch syst\u00e9m\u016f se v\u0161ak mohou nap\u0159\u00ed\u010d jejich pracovn\u00edm prostorem v\u00fdrazn\u011b m\u011bnit, co\u017e vede k n\u00e1vrhu hlti\u010de s neline\u00e1rn\u00edmi charakteristikami.<\/em><\/p>\n<p><strong>Anal\u00fdza mechanick\u00fdch vlastnost\u00ed m\u011b\u0159ic\u00edho mechanismu pro kalibraci obr\u00e1b\u011bc\u00edch stroj\u016f<br \/>\n<\/strong>doc. Ing. V\u00e1clav Bauma, CSc., AVSI &#8211; Aplikovan\u00e1 mechanika<strong><br \/>\n<\/strong><\/p>\n<p><em>Stanoven\u00ed pracovn\u00edho prostoru mechanismu v\u010detn\u011b kinematick\u00fdch a tuhostn\u00edch vlastnost\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>Anal\u00fdza mechanick\u00fdch vlastnost\u00ed rovinn\u00e9ho, p\u0159\u00edpadn\u011b prostorov\u00e9ho mechanismu<br \/>\n<\/strong>doc. Ing. V\u00e1clav Bauma, CSc., AVSI &#8211; Aplikovan\u00e1 mechanika<strong><br \/>\n<\/strong><\/p>\n<p><em>Stanoven\u00ed pracovn\u00edho prostoru mechanismu v\u010detn\u011b kinematick\u00fdch a tuhostn\u00edch vlastnost\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>Inovace metod kvantifikace kalibrovatelnosti robotick\u00fdch syst\u00e9m\u016f a manipul\u00e1tor\u016f<br \/>\n<\/strong>Ing. Petr Bene\u0161, Ph.D., AVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Vlastnost robota b\u00fdt dob\u0159e zkalibrov\u00e1n, tzv. kalibrovatelnost, je kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro jeho v\u00fdslednou p\u0159esnost polohov\u00e1n\u00ed. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00fdpo\u010det kalibrovatelnosti je zalo\u017een\u00fd na podm\u00edn\u011bnosti Jacobiho matice. C\u00edlem pr\u00e1ce je zjistit, jak se na hodnocen\u00ed projev\u00ed nap\u0159. zahrnut\u00ed velikosti nejmen\u0161\u00edho singul\u00e1rn\u00edho \u010d\u00edsla a dal\u0161\u00edch krit\u00e9ri\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>\u0158\u00edzen\u00ed tvarov\u00e1n\u00edm vstupu se zobecn\u011bn\u00fdmi po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi a koncov\u00fdmi podm\u00ednkami<\/strong><br \/>\nIng. Petr Bene\u0161, Ph.D., AVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Dop\u0159edn\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed tvarov\u00e1n\u00edm vstupu (command\/input shaping) umo\u017e\u0148uje rychlou zm\u011bnu stavu bez rezidu\u00e1ln\u00edch vibrac\u00ed. Typickou \u00falohou je point-to-point control. Zobecn\u011bnou formulac\u00ed pro nenulov\u00e9 okrajov\u00e9 podm\u00ednky lze roz\u0161\u00ed\u0159it spektrum pou\u017eitelnosti o nap\u0159. nouzov\u00e9 zastaven\u00ed, zm\u011bny rychlosti apod.<\/em><\/p>\n<p><strong>Demonstr\u00e1tor pro uk\u00e1zku metod \u0159\u00edzen\u00ed bez vibrac\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Petr Bene\u0161, Ph.D., Bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 studium &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>C\u00edlem bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce je sestaven\u00ed a zprovozn\u011bn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro uk\u00e1zku metod dop\u0159edn\u00e9ho a zp\u011btnovazebn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed bez vibrac\u00ed. Z\u00e1kladem by m\u011bla b\u00fdt n\u011bkter\u00e1 z low-cost \u0159\u00eddic\u00edch platforem (Arduino, Raspberry &#8230;).<\/em><\/p>\n<p><strong>Cukr\u00e1\u0159sk\u00e1\/potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 3D tisk\u00e1rna<\/strong><br \/>\nIng. Petr Bene\u0161, Ph.D., Bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 studium &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>C\u00edlem bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce je modifikace 3D tisk\u00e1rny pro zdoben\u00ed cukr\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f a tisk objekt\u016f z jedl\u00fdch filament\u016f. Z\u00e1kladem a inspirac\u00ed by bylo dnes ji\u017e rozebran\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed z tohoto videa https:\/\/users.fs.cvut.cz\/petr.benes\/videa\/tisk_TERMIXu.mp4<\/em><\/p>\n<p><strong>Laboratorn\u00ed model nek\u00fdvaj\u00edc\u00edho je\u0159\u00e1bu<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Zav\u0159el, Ph.D., BP\/DP &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>P\u0159i p\u0159emis\u0165ov\u00e1n\u00ed b\u0159emene je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby se zav\u011b\u0161en\u00e9 b\u0159emeno nek\u00fdvalo. Na z\u00e1klad\u011b znalosti matematick\u00e9ho popisu je mo\u017en\u00e9 zajistit \u0159\u00edzen\u00ed takov\u00e9, aby ke k\u00fdv\u00e1n\u00ed za pohybu nedoch\u00e1zelo. Pr\u00e1ce by byla jak simula\u010dn\u00edho charakteru, tak vyhotoven\u00ed a o\u017eiven\u00ed laboratorn\u00edho modelu.<\/em><\/p>\n<div class=\"moz-text-flowed\" lang=\"x-unicode\"><strong>Aktivn\u00ed tensegritn\u00ed mechanismy pro konstrukci ulo\u017een\u00ed s prom\u011bnnou tuhost\u00ed<br \/>\n<\/strong>Ing. Jan Zav\u0159el, Ph.D., NAVSI &#8211; Mechatronika<em>Mnoh\u00e9 aplikace ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed stroj\u016f a p\u0159\u00edstroj\u016f vedou k pot\u0159eb\u011b \u0159e\u0161en\u00ed ulo\u017een\u00ed s prom\u011bnnou tuhost\u00ed, zejm\u00e9na v souvislosti s r\u016fzn\u00fdmi frekvencemi zat\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed (vysokofrekven\u010dn\u00ed\/n\u00edzkofrekven\u010dn\u00ed\/statick\u00e9)) a r\u016fzn\u00fdmi amplitudami. Jednou z mo\u017enost\u00ed je nalezen\u00ed netradi\u010dn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed pomoc\u00ed tensegrit.<\/em><\/p>\n<p><strong>Nekolokovan\u00e9 tlumen\u00ed vibrac\u00ed konstrukc\u00ed<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Mechanick\u00e1 soustava je v\u00a0jednom m\u00edst\u011b buzena silou, v\u00a0jin\u00e9m m\u00edst\u011b chceme zp\u016fsoben\u00e9 kmit\u00e1n\u00ed zastavit a ve t\u0159et\u00edm jin\u00e9m m\u00edst\u011b na soustavu m\u016f\u017eeme p\u016fsobit. Bylo odvozeno p\u0159esn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed t\u00e9to \u00falohy. C\u00edlem je prov\u00e9st jeho simulace, experiment, zobecn\u011bn\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>Distribuovan\u00e9 aktu\u00e1tory 3D tiskem<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Zkoum\u00e1 se distribuovan\u00e9 p\u016fsoben\u00ed mnoha aktu\u00e1tor\u016f. Nap\u0159\u00edklad akustick\u00e1 bari\u00e9ra v\u00a0podob\u011b desky m\u00e1 10-100 aktu\u00e1tor\u016f pro tlumen\u00ed p\u0159enosu vibrac\u00ed. Podan\u00e1 patentov\u00e1 p\u0159ihl\u00e1\u0161ka \u0159e\u0161\u00ed jak vyrobit, jak nap\u00e1jet, jak \u0159\u00eddit. C\u00edlem je experiment\u00e1ln\u00ed stavba takov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed od 4 aktu\u00e1tor\u016f.<\/em><\/p>\n<p><strong>Sn\u00ed\u017een\u00ed hmotnosti kombinac\u00ed materi\u00e1l\u016f<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Pro ohyb nosn\u00edku lze sn\u00ed\u017eit hmotnost kombinac\u00ed materi\u00e1l\u016f (nap\u0159. ocel-dural). C\u00edlem je n\u00e1vrh sou\u010d\u00e1sti, jej\u00ed v\u00fdroba a experiment\u00e1ln\u00ed ov\u011b\u0159en\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><strong>Aktivn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed p\u00e9rov\u00e1n\u00ed v\u00a0pneumatice<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Byl ud\u011blen patent na \u0159e\u0161en\u00ed pneumatiky s\u00a0vnit\u0159n\u00edmi aktu\u00e1tory. C\u00edlem je simulace jejich vlivu na zlep\u0161en\u00ed konfliktu ovladatelnost \u2013 pohodl\u00ed vozidla.<\/em><\/p>\n<p><strong>P\u0159esn\u00e1 zp\u011btnovazebn\u00ed linearizace pro podaktuovan\u00e9 syst\u00e9my<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Dlouhodob\u011b se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee p\u0159esnou zp\u011btnovazebn\u00ed linearizaci lze prov\u00e9st jen pro syst\u00e9my se shodn\u00fdm po\u010dtem stup\u0148\u016f volnosti a pohon\u016f algebraickou vazbou. M\u00edsto algebraick\u00e9 rovnice je v\u0161ak mo\u017en\u00e9 odvodit diferenci\u00e1ln\u00ed rovnici. C\u00edlem je koncept ov\u011b\u0159it na n\u011bkolika p\u0159\u00edkladech.<\/em><\/p>\n<p><strong>Paralelizace simulace mechanick\u00fdch syst\u00e9m\u016f<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Byla odvozena metoda paralelizace simulace pohybu mechanick\u00fdch syst\u00e9m\u016f se s\u00e9riovou strukturou bez kinematick\u00fdch smy\u010dek. Je navr\u017eena metoda pro paralelizaci s\u00a0kinematick\u00fdmi smy\u010dkami. C\u00edlem je prov\u00e9st po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 experimenty pro smy\u010dky na re\u00e1ln\u00e9m paraleln\u00edm po\u010d\u00edta\u010di.<\/em><\/p>\n<p><strong>Nov\u00fd hlti\u010d vibrac\u00ed s\u00a0extern\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Mechatronika<\/p>\n<p><em>Byl navr\u017een nov\u00fd hlti\u010d vibrac\u00ed s\u00a0extern\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm, kter\u00fd m\u00e1 mnoho v\u00fdhodn\u00fdch vlastnost\u00ed. C\u00edlem je prov\u00e9st s\u00a0n\u00edm simulace a experimenty.<\/em><\/p>\n<p><strong>Klouzav\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed redundantn\u011b poh\u00e1n\u011bn\u00fdch robot\u016f<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Pou\u017eit\u00ed nadbyte\u010dn\u00fdch pohon\u016f pro roboty s paraleln\u00ed kinematickou strukturou odstra\u0148uje v\u011bt\u0161inu jejich nedostatk\u016f. Nicm\u00e9n\u011b vznikaj\u00edc\u00ed probl\u00e9my s\u00a0konflikty nadbyte\u010dn\u00fdch pohon\u016f odstra\u0148uje tzv. klouzav\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed. C\u00edlem je prov\u00e9st simulace a fyzick\u00e9 experimenty tohoto postupu.<\/em><\/p>\n<p><strong>P\u0159edpov\u011b\u010f singul\u00e1rn\u00edch poloh robota pro pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed pohybu<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Pro praktick\u00e9 u\u010den\u00ed pohyb\u016f robota je nutn\u00e9 p\u0159edej\u00edt nedosa\u017eiteln\u00fdm poloh\u00e1m robota. C\u00edlem je vyvinout postup detekce bl\u00edzkosti t\u011bchto poloh pro u\u010den\u00ed pohyb\u016f robota.<\/em><\/p>\n<p><strong>\u0158\u00edzen\u00ed robota kamerou<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>C\u00edlem je prakticky postavit experiment(y) s\u00a0robotem \u0159\u00edzen\u00fdm pomoc\u00ed kamery.<\/em><\/p>\n<p><strong>Robot had pro nov\u00fd boroskop<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Dne\u0161n\u00ed boroskopy u\u017e\u00edvaj\u00ed svazek optick\u00fdch vl\u00e1ken pro pohyb a sn\u00edm\u00e1n\u00ed nap\u0159. uvnit\u0159 turb\u00ednov\u00fdch motor\u016f. C\u00edlem je vyvinout robota v\u00a0podob\u011b hada jako nov\u00fd koncept boroskopu. V\u00fdvoj obsahuje \u00falohy kinematiky, dynamiky vl\u00e1knov\u00fdch robot\u016f, spojov\u00e1n\u00ed robot\u016f, konstruk\u010dn\u00ed invenci aj.<\/em><\/p>\n<p><strong>Lokalizace m\u00edst na letadle robot roverem<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Letadlo je rozs\u00e1hl\u00fd objekt, kde nav\u00edc nen\u00ed z\u00a0jedn\u00e9 strany vid\u011bt na druhou. V\u0161e je v\u0161ak pops\u00e1no v\u00a0jednom CAD modelu. \u0158e\u0161en\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0redundantn\u00edm m\u011b\u0159en\u00ed pomoc\u00ed laser trackeru. C\u00edlem je pomoc\u00ed robot rovera experiment\u00e1ln\u011b koncept ov\u011b\u0159it.<\/em><\/p>\n<p><strong>Robotizovan\u00e9 sn\u00edm\u00e1n\u00ed obrazu z\u00a0leskl\u00fdch povrch\u016f<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Pro automatickou inspekci po\u0161kozen\u00ed sou\u010d\u00e1stek lze u\u017e\u00edt robotizovan\u00e9 sn\u00edm\u00e1n\u00ed obraz\u016f a jejich AI rozpozn\u00e1n\u00ed. Probl\u00e9m je odraz lesku na fotografi\u00edch. C\u00edlem je vyvinout \u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu vhodn\u00fdmi nadbyte\u010dn\u00fdmi sn\u00edm\u00e1n\u00edmi.<\/em><\/p>\n<p><strong>Robot pavouk pro inspekci k\u0159\u00eddla<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Inspekce k\u0159\u00eddel z\u00a0kompozit\u016f se prov\u00e1d\u00ed po demont\u00e1\u017ei k\u0159\u00eddla poklepem. C\u00edlem je vyvinout robota pavouka, kter\u00fd by se po k\u0159\u00eddle pohyboval a vady detekoval bez pot\u0159eby demont\u00e1\u017ee.<\/em><\/p>\n<p><strong>Lanov\u00e9 roboty s\u00a0mechatronickou tuhost\u00ed<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Kloubov\u00e9 roboty s\u00a0lanov\u00fdmi pohony vykazuj\u00ed n\u00edzkou hmotnost a p\u0159i u\u017eit\u00ed mechatronick\u00e9 tuhosti vysokou tuhost. Jsou varianty rovinn\u00fdch a prostorov\u00fdch robot\u016f. C\u00edlem je prov\u00e9st simulace a p\u0159\u00edpadn\u011b praktick\u00e9 experimenty s\u00a0takov\u00fdmi roboty.<\/em><\/p>\n<p><strong>Kalibrace robot\u016f<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Kinematick\u00e1 kalibrace robot\u016f st\u00e1le nen\u00ed levn\u00e1 rutinn\u00ed \u00faloha robotiky. C\u00edlem je prov\u00e9st rozbor re\u00e1ln\u00fdch mo\u017enost\u00ed praktick\u00e9 realizace, jejich simulace a praktick\u00fdch experiment\u016f.<\/em><\/p>\n<p><strong>Pru\u017einov\u00fd pohon robota<br \/>\n<\/strong>Vedouc\u00ed: Prof. Michael Val\u00e1\u0161ek spolu s\u00a0asistenty odboru mechaniky a mechatroniky, NAVSI &#8211; Robotika<\/p>\n<p><em>Byl navr\u017een a patentov\u00e1n pru\u017einov\u00fd pohon s\u00a0p\u0159edepsan\u00fdm pr\u016fb\u011bhem s\u00edly. C\u00edlem je ho upravit pro opakovan\u00e9 pohyby robota.<\/em><\/p>\n<\/div>\n<p><strong>Vlastn\u00ed t\u00e9ma<\/strong><\/p>\n<p><em>Pokud jste si nevybrali z vypsan\u00fdch t\u00e9mat, p\u0159ij\u010fte si domluvit vlastn\u00ed.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Diplomov\u00e9 a bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce &#8211; t\u00e9mata T\u00e9mata je t\u0159eba ch\u00e1pat jako r\u00e1mcov\u00e1, jejich konkr\u00e9tn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed bude dolad\u011bno podle z\u00e1jm\u016f, schopnost\u00ed a odborn\u00e9 orientace vedouc\u00edho. Problematika skryt\u00e1 za jednotliv\u00fdmi r\u00e1mcov\u00fdmi t\u00e9maty je nav\u00edc dostate\u010dn\u011b \u0161irok\u00e1, tak\u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt nab\u00eddnuta i v\u00edce z\u00e1jemc\u016fm. N\u00ed\u017ee uveden\u00e1 t\u00e9mata mohou b\u00fdt zad\u00e1na jako bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 \u010di dipolomov\u00e1 pr\u00e1ce. &nbsp; Model z\u00e1b\u011bru &hellip; <a href=\"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/?page_id=42\" class=\"more-link\">Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu <span class=\"screen-reader-text\">T\u00e9mata prac\u00ed<\/span> <span class=\"meta-nav\">&rarr;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":24,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-42","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/42","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=42"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/42\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1411,"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/42\/revisions\/1411"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/24"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/mech.fsid.cvut.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=42"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}